Jedním z největších viníků změny klimatu je samotný progresivismus

[…] Zajímavé je, že nedávná řeč Grety Thunbergové v sídle OSN měla být příležitostí pokročit v boji. Tou řečí však ukázala jeho limity. Rozhořčení, které může být právem a někdy dokonce i povinností, se skrze ni transformovalo v linii chování.

Životní princip ve stylu "jsem rozhořčený, tedy jsem". Podobně jako fotbalista Lilian Thuram, který upadl do pasti anti-bílého rasismu, se Greta Thunbergová mění v Malcolma X ekologie. Její slzy jsou více zapříčiněny hněvem a hořkostí než starostí o spravedlnost a oběť. Jejím jazykem je nezlomnost. Jejím charakterovým rysem nekompromisnost. "Příliš radikální pozice, která bude svou povahou rozdělovat naši společnost," okomentoval to opatrně Emmanuel Macron.

Je však třeba se zabývat vážnou, obtížnou - a komplexní - otázkou klimatu. A ještě více na ni najít odpovědi. V tomto ohledu se současný stav klimatu, jakkoli se zdá být stručný a jasný, nemůže vyhnout reflexi nejhlubších příčin narušeného životního prostředí. Pokus najít řešení znamená provést analýzu všech náležitostí problému jako celku. S rizikem, že otřesete svým myšlením. A zpochybníte ho. Není totiž jedním z hlavních viníků, zodpovědných za změnu klimatu, v první řadě progresivismus?

Stačí se podívat na to, jak se využívají technologické vymoženosti a vědecký pokrok. V mnoha případech představuje jeho uplatnění zjevné porušení řádu stvoření. Nejen do té míry, že je v rozporu s posvátností života, ale také v tom, že zbavuje lidskou osobu a rodinu jejich přirozené identity.

Ve chvíli, kdy se v parlamentu otevírá debata o právní úpravě asistované reprodukce pro všechny, dává hledání odpovědí ohledně budoucnosti planety opravdový smysl. Klima, bio, plození odpovídají jednomu řádu. Ignorovat to vede ke stejně vážným katastrofám. Slepé uličky, které nás vedou do temnot, se však mohou vzájemně osvětlit. Nemoc šílených krav a GMO včerejška by nás měly varovat před nebezpečím divokého a neuctivého tržního hospodářství a také medicínou, která se domnívá, že může všechno. "Nejlepší způsob, jak ovládnout přírodu, je poslouchat ji."

Platónův postřeh stále platí. Jak můžeme říci, že odpovědí na klimatické a genetické otázky je pouhé racionální využití technologie a vědy, jestliže jsme v první řadě znovu neobjevili autentický obraz stvoření, lidských vztahů a života, považovaného za dar?

Před více než deseti lety nás papež Benedikt XVI. na jedné ze svých cest s klidem varoval: "Nikdy nebude nutné volit mezi vědou a etikou, ale spíše si osvojit vědecké metody, které skutečně respektují etické požadavky." Vypadá to, jako bychom ho tehdy neslyšeli. Přestože to vyřkl v sídle OSN.